Jak jeden jednou začne, měl by to dokončit. Takže, po nějaké době – zpět ke sdílené otevřenosti. Myšleno samozřejmě ve vztahu k obci a obecnostem. Tady teď jen krátce a obecně – fyzicky a zdokumentovaně posléze.

Uplynulé období? Ujasňování priorit. Bylo toho moc a bylo třeba s tím něco dělat. Takže „soukromě“: hlavně výběr témat. Těch, kterým rozumím. Otevřené vypovídání si to s těmi „pracovně“ nejbližšími. I nějaké odmítnutí – bylo třeba… Ve vybraných oblastech přechod na standardní (profesionální) a zdokumentované postupy. Se stejně potrefenými profesionalizace v rámci možností a možného. A taky návrat k věcem, co i „jen“ baví.

A pojmenovaně? Mimo pravidelné rady, zastupitelstva, finanční výbor a spolupráci s ekologickou komisí cca dvě tři schůzky týdně s lidmi, se kterými je o čem. Hlavně ta naše voda … Pokusy o příspěvky k řešení – totální příklon k vlastní cestě, za vlastní peníze. V danou chvíli běží jednání o dotace na průzkumné vrty – z mého pohledu bohužel … Vidím v tom další zdržení.

Dále: důraz na jiný styl práce finančního výboru, než bylo dlouhá léta zvykem. Pomoc s obecními vodními plochami. Celková koncepce venkovních informačních (výlepových, …) ploch.

Z těch „radostnějších“? Dětský den. Bubenická dílna. Koncert tak trochu jinak, ve spolupráci s Michalem Beštou, obcí a všemi, co chtěli. Participace na námětu z dílny starších Brontíků a za spolupráce s panem Rutarem: něco mezi naučnými stezkami a celkovým informačním (tištěným, elektronickým, …) systémem o naší obci. Začátek širší spolupráce s kulturní komisí.

(Vy)Řešení fyzická měla vyšší důležitost. Chtěl bych teď ale zase víc i sem.